Tentokrát jsme za další osobností zamířili do Čáslavi, kde jsme vyzpovídali Miroslava Patáka, šéftrenéra žáků se zkušenostmi z vyšších soutěží.

S Mirkem jsme probrali angažmá, na které vzpomíná nejradši:

 

"Vážil jsem si každého týmu, kde jsem byl. V drtivé většině jsem měl štěstí na super partu a skvělé spoluhráče. Ale kdybych měl opravdu vybrat, tak musí určitě říct Pelikán Děčín. Dodnes se pravidelně scházíme 14 dní před Vánoci v Děčíně a hrajeme zápasy s např. Teplicemi, Libercem, Bohemkou, kluky proti kterým jsme hráli za mlada. Vždy se na to moc těším, sejde se nás vždy kolem dvaceti lidí, je to tradice, která trvá už 28 let.

Rád vzpomínám i na Teplice, kde jsme měli výborný mladý tým, ale nedám dopustit ani na Močovice, krásné náctileté období v dorostu s kterým jsme vybojovali historický postup do kraje."

 

Probrali jsme i největší úspěch:

 

"Za největší úspěch považuji to, že se můžu vlastně celý život věnovat tomu co mám opravdu rád a co mně naplňuje. Bez podpory a pochopení mé ženy by to ale rozhodně nešlo a tak bych ji chtěl touto cestou moc poděkovat."

 

Zkušený fotbalista nakonec zamířil do Močovic:

 

"V Močovicích jsem vyrostl, prožil tam s fotbalem nádherné zážitky a mám k nim hluboký vztah. Jako malí kluci jsme si v roce 1980 uspořádali sami v devíti letech bez dospělých turnaj v malé kopané a držíme tuto tradici do dnešních dnů. Letos to bude už 41. ročník. Vždycky jsem měl v hlavě, že v Močovicích uzavřu kariéru."

Pokračovali jsme otázkou ohledně trénování:

 

"V Pardubicích působím ve fotbalové akademii jako asistent u kategorie U15. Máme tam velice talentované kluky, kteří patří ke špičce v rámci ČR. V Čáslavi jsem nyní u kategorie U12, což je po letech u starších žáků trochu změna, ale baví mě to. Je to výzva připravit kluky nejenom fotbalově, ale i lidsky do další životní etapy, což je přechod do dorostu. Máme na to čtyři roky, tak věřím, že se nám to podaří co nejlépe. K tomu ještě zastávám funkci šéftrenéra žáků. "

 

Miroslav hledal odpověď na otázku, jak přivést a udržet děti u fotbalu:

 

"Myslím si, že zásadní je, aby se děti naučili sport milovat, a na nás je, abychom jim vytvořili optimální podmínky a prostředí ve kterém se budou cítit šťastně a uvolněně. Ale to je na delší debatu. "

 

Rozhovor jsme zakončili změnami ve fotbale tehdy a dnes:

 

"Když jsem začínal s fotbalem v sedmi letech, hráli jsme na velké hřiště 11 na 11 a proti nastupovali kluci, nebo spíš chlapi, kterým bylo 15 let. Všechno se to ohromně posunulo do rychlosti, síly, je mnohem větší časoprostorový tlak, velký důraz se klade na mentální stránku hráčů, také péče o zdraví v rámci oblasti fyzio, rehabilitace, kompenzace apod. Zkrátka je to zcela jiný svět."

 

Víte o někom, kdo je výraznou osobností okresu ve fotbalové, osobní nebo pracovní sféře, dejte nám vědět